Jak ţít s člověkem, který tě miluje, ale ty mu nemůţeš odpovědět stejným způsobem. Jak říct „ne“, a přitom nezabít lásku a nevyvolat nenávist?

– Boţská láska předpokládá maximální orientaci na Boţí vůli. Přitom všechno probíhá přirozenou cestou, a tedy, je předpokládána vzájemná láska. Čím více je vášně, připoutanosti, náročnosti, podmínek, agrese, tím méně je v takové lásce Boţského a tím méně bude u takového člověka opětovaného citu.
Ţeny se mě často ptají, zda je potřeba ve všech případech ustupovat a podřizovat se manţelovi. Samozřejmě ţe ne ve všech. Pokud muţ vybízí ţenu k činu, škodícímu lásce a ničícímu duši, je potřeba se bránit. Bude si Vás potom více váţit. Hlasu Boţské lásky ţena musí naslouchat více neţ poţadavkům muţe. Jiná věc je, ţe na tento hlas ne kaţdý dobře slyší a v důsledku toho intuice ne vţdy funguje. Ale náboţenská přikázání, svědomí a morálka umoţňují dostatečně dobře se orientovat, i kdyţ nezaručují úplné pochopení situace.
Abychom nezabíjeli lásku v duši jiného člověka, musíme se naučit nezabíjet ji ve své duši. Vnější přísnost je povolena člověku vnitřně dobrosrdečnému. Čím více lásky je v duši ţeny, čím je dobrosrdečnější, tím méně urazí muţe její rázné odmítnutí. Odmítnutí můţe být zvnějšku velmi tvrdé a vnitřně nerozhodné. A tehdy obvykle neúčinkuje. A naopak, odmítnutí můţe být mírné, ale vnitřně neoblomné. Řeknu to upřímně: je nemoţné vyznat se v kaţdém konkrétním případu. Ale kdyţ uţ se k vám někdo připoutal, znamená to, ţe i vy se vnitřně připoutáváte. A čím více vzniká uráţek, vnitřních námitek, tím více se zamotává situace.
Avšak podlézavost a podřízenost zde také způsobují zhoršení.
Nedávno mi vyprávěli o problémech jedné dívky. Nejprve se přátelila s jedním mladým muţem, potom se rozhodla s ním rozejít a on ji začal vydírat sebevraţdou, uráţel se, vyčítal jí to, nárokoval si ji. A čím více mu ona ustupovala, tím agresivnějším se stával.
– Tuto situaci je potřeba zastavit, – řekl jsem. – Potom jí můţe začít vyhroţovat. Vztahy musí v lidech umocňovat Boţské. Pokud se snaţí připoutat nebo podřídit blízkého člověka výhruţkami, výtkami, neústupností, výsledek bude jenom záporný. Navíc, je to nebezpečné pro potomstvo.
Nedávno jsem prohlíţel jednu ţenu. Její manţel kategoricky nechce pracovat, doma nic nedělá, můţe to dopadnout tak, ţe se brzy dostane do vězení. Ţena začíná mít problémy s psychikou a fyzickým zdravím a to si ho jen kdysi přičarovala. Tj. na prvním místě u ní nebyla láska, ale snaha podřídit druhého člověka své vůli, svým touhám.
Čím méně naše duše závisí na okolním prostředí, vědomí, touhách jiných lidí i našich vlastních, tím lépe se k nám okolní lidé chovají. Naše emoce strukturují pole kolem nás.
Jakákoliv událost, odehrávající se vedle nás, odpovídá struktuře našeho pole. Tedy, pokud se vedle nás odehrávají nepříjemné události, odpovídají našemu podvědomí. Proto, ač bychom zvnějšku vypadali sebelépe, je potřeba chápat, ţe vţdy máme moţnost pracovat na sobě a raději nečekat na první varovné příznaky, protoţe setrvačnost našich podvědomých, hlubinných emocí je velmi veliká.