Od dětství (je mi 33 let) se často pletu v určení toho, kde je levá, a kde pravá strana. Před tím, neţ řeknu, kde je levá, a kde pravá strana, musím přemýšlet. S čím to můţe souviset?
– Muţ se orientuje na pořádek, ţena – na chaos. Muţ – to je informace, ţena – energie. Muţ k orientaci zapojuje vědomí, ţena – podvědomí. Proto má muţ často pravdu z hlediska formy, a ţena – obsahu. Tj. muţ i ţena se ve svém vnímání světa orientují na různé proudy času. Na vrchní vrstvě je muţ orientován na budoucnost, tj. na duchovnost, ţena – na materiálno, tj. smyslnost. Na hlubinnější vrstvě se muţ soustředí na ţivot a jeho obranu, řízení, a ţena – na budoucnost, pokračování ţivota. Pokud ţena umí milovat, pak má velmi vysokou intuici. A její zmatená, nepochopitelná přání v sobě mohou nést vyšší logiku a důleţitý smysl. Rozplynutím v situaci, závislostí na ní, je moţné proniknout do tajemství bytí, coţ ţena i dělá. Ale aby mohla řídit situaci, musí proniknout za její hranice. Vědomí a myšlení jsou spojena se ţivotem. Průnik za hranice ţivota zvyšuje moţnosti řízení. Muţ má právo umírat a musí být připraven na smrt, na rozdíl od ţeny. Proto můţe mít systémové myšlení. Proto mohou být muţi dobrými filozofy a řídícími pracovníky. A pro ţeny je zcela normální neţít systémem a logikou, ale intuicí, citem. Kdyţ ţena začíná příliš potlačovat svoje city a podvědomí a nechává se unášet logikou, spouští se mechanismus záchrany, který prudce brzdí logiku a vědomí. A tehdy si ţena začíná plést pravou a levou. Závěr je jednoduchý: u ţeny bude vědomí pracovat dobře tehdy, kdyţ bude druhotné ve vztahu k podvědomí.