Třetí knihu jsem se chystal vydat aţ několik let poté, co vyšla kniha druhá. Jenţe informace, které jsem shromáţdil ihned po vydání druhé knihy, byly natolik důleţité, ţe jsem se rozhodl do dalšího vydání druhé knihy připsat jednu či dvě kapitoly. Vtěsnat takové mnoţství faktů do jedné či dvou kapitol jsem však nedokázal. Proto jsem se rozhodl vydat samostatnou třetí knihu. Na jaře roku 1996 jsem měl přitom v plánu vydat kníţku odpovědí na dopisy, které jsem dostal. Situace se ovšem začala měnit tak rychle, ţe jsem se rozhodl uchovat název Diagnostika karmy a poskytnout informace o svých posledních výzkumech.
A ještě bych své čtenáře rád upozornil: ničemu neučím a k ničemu nevyzývám. Uvádím jen své zkušenosti, jak porozumět okolnímu světu a zkušenosti s pomocí nemocným. O tom je mé sdělení.
Jestliţe se obraz světa, vylíčený včera, od toho dnešního začíná odlišovat, nedělám ţádné korektury a vše ponechávám v původním stavu. Zatím nevím, jak tahle svérázná reportáţ na pokračování skončí, ale vědomí, jak důleţité jsou mé pokusy, mě ţene neustále kupředu. Mnozí čtenáři jiţ pochopili, ţe četné padělky mých knih nemají se mnou nic společného. Čtvrtou knihu zřejmě nenapíšu dřív neţ za tři čtyři roky.
Před přečtením této knihy by se kaţdý měl zbavit pocitu křivdy vůči Bohu, rodičům, okolnímu světu, sobě samému i svému osudu. Moji čtenáři mohou mít dojem, ţe má kniha se skládá ze střípků, nicméně by za nimi měli cítit celek.